Tak to vidíš, kuňáku! - 1. část

Známou a oblíbenou postavou pražské zoo 70. let minulého století byl Jirka Janiš. Zpočátku, než přešel na oddělení osvěty, pracoval jako střídač, tj. jako ošetřovatel zvířat, střídající stálé ošetřovatele na různých úsecích (rajonech) zoo ve dnech, kdy měli volno, dovolenou nebo marodili. Po vzoru Jaroslava Haška by se dalo říci, že na rajonu koní Převalského (a dalších kopytníků v horní části zoo) pracovala tenkrát taková veselá pakáž, tedy skupina mladších ošetřovatelů a ošetřovatelek, kteří kanadské žerty nemuseli dlouho vymýšlet. Jednou, když Jirka konečně vyvezl metráky koblížků od Převaláků, mu člen této party „doručil vzkaz“ jakoby od nadřízeného inspektora úseku, že má ještě udělat rajon na kuní stezce (cestě v horní části zoo s voliérkami hostícími malé šelmy, převážně kunovité a kočkovité, kde práce nebyla namáhavá). Jirka, který vynikal ochotou, dobrosrdečností a také občasnou roztržitostí,