Náš první skijering

Skijering, správněji skikjØring (druhé písmeno "k" se při přejímání pojmu z norštiny, švédštiny či dánštiny do jiných evropských jazyků jaksi vytratilo), znamená ve skandinávských (severogermánských) jazycích řízenou jízdu na lyžích za nějakým tažným prostředkem, původně asi sobem (u Sámů čili Laponců). Sob byl později vystřídán koněm či psem (nebo více psy), v novější době pak i motorovým prostředkem (třeba sněžným skútrem).

Zatímco při využití psa (psů) jako tažného prostředku lyžař ovládá nejen své lyže, nýbrž i psa (psy), v případě použití koně je možná též varianta, kdy koně neřídí přímo lyžař, ale jezdec na koni. Kůň tedy nejen nese jezdce, leč táhne i lyžaře. Pro koně to však nepředstavuje dvojnásobný výdej energie, protože lyže na sněhu nekladou velký odpor a jejich hmotnost je podstatně nižší než např. hmotnost sulky, kterou tahají klusáci.

Jelikož k řízení koně přímo lyžařem je třeba speciální postroj, vyzkoušeli jsme včera skijering za koněm s jezdcem, lépe řečeno jezdkyní. Koněm byla naše čtyřletá vranka My Lady, jezdkyní Nika a lyžařem Vítek.

My Lady zvládla první trénink skijeringu v pohodě, což nás navnadilo a dovedlo k myšlence, že bychom mohli uspořádat skijeringové závody.