Lotos

Lotos byl valach českého teplokrevníka, jehož jsme koupili dne 2.9.1998, spolu s klisnou Hedvikou a ponym Bleskem, od Ing. Vlastimila Hoška z Dubičného. Lotos byl ryzák s bílými odznaky (hvězdou přecházející v úzký nosní pruh, šňupkou a ponožkami). O jeho původu, místě narození, chovu, v němž se narodil, a předchozích majitelích nevíme nic bližšího. V době, kdy jsme ho získali, mu bylo přibližně 15 let, proto jsme při zahájení činnosti Ústřední evidence koní ČR zvolili jako datum možného Lotíkova narození 7. leden 1983. Lotík byl miliónový kůň, neobyčejný dobrák laskavého a velkého srdce. Přestože po řadu let u bývalých majitelů tahal fiakr na městské dlažbě a měl z toho "odrovnané" nohy, snažil se poctivě pracovat a vesele nosil dětské jezdce našeho týmu i jejich vrstevníky (dospělými jezdci jsme ho nezatěžovali). Pobyt ve stádě v našem rozlehlém pastevním areálu ho těšil a zdálo se, že s námi bude ještě mnoho a mnoho let. Krutý osud v podobě nezodpovědných lidí však zasáhl právě jeho. O loňských prázdninách vedoucí jakéhosi putovního tábora naplánoval trasu večerní bojové hry přes náš pastevní areál (!), aniž by nás požádal o souhlas, nebo nás o tom alespoň uvědomil. Pohyb větší skupiny halekajících dítek v nezvyklou denní dobu a na nezvyklém místě část stáda splašil a to prorazilo ohradu a rozuteklo se. Koně jsme vbrzku našli a kromě několika oděrek nebyl žádný poraněn - až na Lotíka, jemuž se náhodou omotal kus přetrženého ohradníkového lanka kolem levé přední nohy v místě spěnky tak nešťastně, že mu přeřízl všechny šlachy. Vzhledem k Lotíkově vysokému věku a velmi nejisté prognóze případné operace nám ošetřující veterinární lékař doporučil s Lotíkem se rozloučit. Dne 25.8.2011 jsme ho s těžkým srdcem uspali a poslali ho do krajiny věčné zelené trávy bez ohrad a ohradníků, ovádů, komárů, much a muchniček. Dožil se 28 let, 7 měsíců a 18 dnů (měsíce a dny nejsou v jeho případě prokazatelné). Lotíku, buď tam šťastný tak, jak šťastnými jsi učinil nás!