Šiml

Šiml byl chladnokrevný kůň neznámého původu, data a místa narození (čtvercový ráz jeho těla napovídal, že měl nejblíže k plemeni českomoravský belgický kůň). Posledního dubnového dne roku 2004 ho k nám přivedl jeho majitel, lesní dělník Zdeněk, s tím, že s koněm několik let pracoval v lese při přibložování dřeva po těžbě. Jednou při práci na strmé skále Šiml uklouzl, udělal několik kotrmelců a navíc ho zavalila kláda, kterou táhl. Nehodu sice přežil, ale s pochroumaným pohybovým aparátem, a pro další práci v lese už se nehodil. Zdeňkovi bylo líto dát ho na jatky, a tak jsme se dohodli, že Šimla nechá u nás, aby si užil zaslouženého odpočinku. Zdeněk tvrdil, že v té době bylo Šimlovi deset let, proto jsme při jeho zápisu do ústřední evidence koní uvedli jako datum jeho narození 3.4.1994. Šiml v našem stádě pookřál, přidal se k podstádu zvanému "Nisuny gang", tedy ke skupině koní s vůdčí klisnou Nisou (podřízenou však alfa-klisně celého stáda Rebece), do níž patří ještě klisny Želíz (dcera Nisy) a Kira a valach Altaj. Po aklimatizaci ve stádu a v pastevním areálu Šiml viditelně ožil, dokonce občas na svém hřbetě svezl lehkého dětského jezdce, s přibývajícími léty se však následky jeho úrazu projevovaly stále více a v dubnu letošního roku, kdy dovršil osmnáctý rok věku, bylo zřejmé že jeho další setrvávání na tomto světě by mu přinášelo jen bolest a žádné radosti. Po dohodě s ošetřujícím veterinárním lékařem jsme se odhodlali nepřipustit jeho utrpení a pomoci mu překonat poslední ohradu dělící ho od zeleného ráje, kam se duše všech koní bez pochyby dostanou poté, co opustí naši ke koním nepříliš spravedlivou společnost. Šiml byl zbarvením své srsti velmi nevšední kůň: ač v grafickém popisu měl uvedeno, že jde o prokvetlého ryzáka, ve skutečnosti jako chameleón měnil dvakrát ročně svou barvu. V létě  byl v podstatě bělouš (viz horní foto), na podzim začal tmavnout a v zimě úplně zčervenal (viz dolní foto), aby na jaře zase začal světlat a stal se opět běloušem.